17. Vizovický okruh (pěší trasa, 35 km, pá, so)

Z místa startu v sokolovně půjdete po Slušovské ulici a po necelých sto metrech na levé straně ulice uvidíte památník z leštěného labradoritu letců RAF pocházejících z tohoto kraje. Po dalších 100 metrech na levé straně je z bloku přírodního pískovce památník v Evropě uznávaného hudebního skladatele – autora čtvrttónové stupnice Aloise Háby. V těchto místech stál jeho rodný dům a zde byla přemostěna Slušovská ulice nedokončenou Baťovou železnicí. Most byl v šedesátých letech snesen. V těchto místech je také východisko k oblíbené túře po nedokončené Baťově železnici.

Práce na Baťově železnici byly poprvé zastaveny v r. 1941. V roce 1948 byly práce obnoveny a stavba vyhlášena jako stavba mládeže. K zestátnění železnice z Otrokovic do Vizovic došlo 1. května 1948 a v roce 1951 byla stavba zastavena. Finanční náklady na rozestavěnou část činily více než 138 milionů Kč.

Z náspu sestoupíte po zelené do obce Jasenná, mimo jiné rodiště hudebníka Jana Rokyty, pokračujete obcí podél potoka Jasenka až k muzeu valašské světnice a soše Portáše. Po staré cestě obcí roku 1610 poddaní z Jasenné hnali svého pána směrem do Vizovic. Drába panského zabili a vězně z vizovické šatlavy vylámali. Z dochovaných písemností se dozvídáme, že odbojní Jaseňané se zúčastnili valašských povstání v letech 1642-1644 a hodně jich bylo veřejně ve Vsetíně popraveno.

K evangelíkům, hned po vyhlášení tolerančního patentu 1781 se přihlásila celá obec až na šest rodin. A tak se v dějinách Jasenné setkáváme se dvěma kostely, dvěma školami a dvěma hřbitovy.

V roce 1663 byl zvolen fojtem Jíra Mikuláštík a v r. 1748 vystavěl v horní části obce nové fojtství, které stojí dodnes - 260 let. Dnes je zde muzeum. U fojtství stojí socha Portáše, kterou zhotovil v r. 1941 akademický sochař Stanislav Mikuláštík. Je vzpomínkou na ochránce zákona. Sbor portášů měl v Jasenné 9 členů a desátníkem byl laitnant Jiří Mikuláštík. Portáši nosili krátkou ručnici, valašský obušek, krátkou šavli, provaz s olověnou koulí, toulec na prach a olovo.

Po prohlídce Fojtství vystoupáte na Sirákov či Syrákov. S měkým i souhlasí ti, kteří tvrdí, že je od sirkovice, která v okolí pramení, a s tvrdým y zase ti, kteří název místa odvozují od sýru, který zde vyráběli pastevci ovcí.

Dále pokračujete po žluté na rozhlednu Vartovna na strážném vrchu, který využívali zejména portáši. Dne 17. 12. 2009 zde byla otevřena rozhledna, z které uvidíte Javorníky, Vizovické, Vsetínské a Hostýnské vrchy a za pěkného počasí dohlédnete na Beskydy, Vršatec a Bílé Karpaty.

Po modré dojdete do Pozděchova. Z Pozděchova vystoupáte k rozcestníku Pod Svérádovem a přejdete na modrou.

Po hřebenech dojdete na Klášťov, 753 m.n.m., nejvyšší horu Vizovických vrchů. Hora Klášťov, která je mimochodem cílem pravidelných letních turistických výstupů, v sobě uchovává tajemství. Byly různé domněnky, že zde byla hradiska, po kterých na hřebeni hory jsou dodnes znatelné stopy, ale nikdo nevěděl, co se skrývá několik metrů pod povrchem hory. Následovaly sporadické objevy úlomků keramiky a až v roce 2005 z iniciativy starosty obce Vysoké Pole J. Zichy byla provedena výzkumná akce ústavem archeologické památkové péče Brno.

Pod vedením Dr. Jiřího Kohoutka byl proveden odkryv zeminy a nalezeno bylo překvapivé množství železných předmětů (třmeny, koňská udidla, kosy, radlice, ostruhy a další) z velkomoravského období. Takovéto množství nálezů nemá dosud na lokalitách obdobného charakteru na území České republiky obdoby.

V obci Vysoké Pole vytvořili zajímavé infocentrum, které otevřou pro veřejnost v průběhu roku 2010. Kromě toho od r. 2009 slouží na vrcholu hory naučný okruh, který podá mnoho informací, které nebyly známy před odkrytím této archeologické lokality.

Ještě jsou pamětníci, kteří vypráví o výrobě dřevěného uhlí v milířích pod vrcholem Klášťova.

Naše cesta vede dále po hřebenech. Na odbočku na cca jeden km vzdálenou neogotickou kapličku čistého slohu zasvěcenou Sv. Františkovi nám nezbude čas, a tak pokračujeme po modré až do sedla zvaného „Barák“ a vystoupáme na rozhlednu na hoře Doubrava 676 m.n.m.

Rozhledna je přítupná do výšky 35 m a vidíme přes Vizovické vrchy Bílé Karpaty, město Zlín, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Javorníky a Beskydy. Za dobrého počasí je vidět Lysá hora i kaple na Hostýnu. Vizovice jsou zde jako na dlani. V lese pod rozhlednou je Chladná studně, ale my jdeme po modré značce po vrcholech hřebene Vizovických vrchů přes Klokočí 622 m.n.m. až na Spletený 565 m.n.m. a dále sestupujeme po červené do údolí a potom vystoupáme přes Janovu Horu 439 m.n.m. a dojdeme do Vizovic k cíli do Sokolovny.

Obrázky:
(obrázky se otevírají v novém okně)